BOHNICKÝ HŘBITOV BLÁZNŮ

Bohnický hřbitov, postavený u zdejší psychiatrické léčebny, lidově nazývaný hřbitov bláznů, údajně patří k místům se stísněnou atmosférou a negativní energií. Pohřbívali se zde choromyslní pacienti, ale i například vrazi.

Bohnický hřbitov vzniknul v roce 1909, tedy 6 let poté, co byla v roce 1903 uvedena do provozu Psychiatrická nemocnice Bohnice. Původně byl určen k pohřbívání dětí, které se v léčebně rodily a velmi záhy umíraly. Později se tu začali pohřbívat i dospělí pacienti a personál. Někdy je také uváděno, že zde byli pohřbeni lidé, kteří neměli s ústavem nic společného, ale byly společensky nežádoucí. Jako například vrazi, sebevrazi, žháři a podobné existence. Údajně i nemanželské děti, nevyhovující dědicové, ale také padlí vojáci či evakuovaní italští choromyslní. Části, kde jsou pohřbeni násilníci a vrazi, je prý lepší se vyhýbat.

Zdroj foto: commons.wikimedia.org

Lidé, kteří tu jsou pohřbeni, jsou ve většině případů pacienti. Často pohřby probíhaly bez dlouhého obřadu a také bez truchlících. K choromyslným se v tehdejší době příbuzní moc nehlásili. Proto je i valná většina hrobů bez náhrobků. Pochováno by tu mělo být necelých 5 tisíc lidí.

Někteří lidé udávají, že při návštěvě cítí nepříjemný stísněný pocit a tlak na hrudi. Nejvíce v části, kde jsou pochováni vrazi a násilnici a v oblasti posledního odpočinku dětí.

V 80. letech tu byly prováděny satanistické rituály. Pochován je tu také domnělý vrah Otýlie Vranské, tato vražda se stala záhadným případem v naší kriminalistice.


NAŠE NÁVŠTĚVA TOHOTO MÍSTA


Bohnický hřbitov náš tým navštívil několikrát. Nebylo to z důvodu zneuctění  pietního místa, však na základě vyvrácení nebo potvrzení toho, co se o tomto místě vypráví.
Hned po projití vstupní branou se ocitnete jakoby v jiném světě. Dýchne na Vás místní atmosféra ponurých energií. Některým z nás se točila hlava, bylo slyšet nevysvětlitelných zvuků a závanů tísně a strachu. V několika málo okamžicích se vybíjela baterie plně nabytého fotoaparátu se záložním adaptérem.

Přes denní návštěvu se však neprojevovalo nic, co by se dalo přirovnat přímé nebo nepřímé komunikaci. 

PŘÍBĚH S DOKTOREM

Procházela jsem uličkou k pomníčku Marie Tůmové. Fotila jsem snímky a najednou jsem se strašně vyděsila! Uviděla jsem bílou mlhovinu, která velkou rychlostí přišla k mé osobě a vzápětí se ztratila. V tu chvíli jsme povyskočila a zakřičela. Nečekala jsem to, proto taková reakce. Po ukončení návštěvy hřbitova zavládlo v autě ticho. Každý z nás vnímal energie kolem sebe až jsem promluvila, že někdo jede s námi. Věděla jsem, že to jsem já, kdo má problém. A přišla jsem k němu zrovna v tu chvilku vyděšení se. Celou cestu domů jsem tiše vnímala onu přivtělenou entitu a snažila se s ní rozmlouvat tak, aby odešla. Jednalo se o silnějšího lékaře, který dokola opakovat, že musí na něco přijít. Vnímala jsem ho, jako postavu chodící dokola, ruce za zády nebo obyčejnou tužku v ústech. Pořád přemýšlel jak to či ono vymyslet. Dalo mi docela práci jej přesvědčit, aby se odebral do světla, aby odešel ke svému dalšímu vývoji.

Tento lékař byl po několika hodinách odveden do světla a může tak pokračovat v přirozeném vývoji.

Mnoho zdrojů uvádí, že ponurá energie hřbitova se nenese s lidmi mimo majestátní zdi místa. Ano, energie skutečně zůstává na svém místě a opadá okamžitě po odchodu, ale entity, které se na hřbitově zdržují, skutečně mohou návštěvníka doprovodit až domů.



Tzv. orby zachycené na snímku. Vyskytují se v místech s paranormální aktivitou. 

U stromu vpravo je zachycena mlhovitá entita. Při prozkoumání fotografie odborníkem bylo zjištěno, že se na snímku nacházejí dvě entity.




DALŠÍ FOTOGALERIE